SETKÁNÍ S NETEŘÍ ČLENA ŠTÁBU MLADÉ GARDY IVANA ZEMNUCHOVA – ВСТРЕЧА С ПЛЕМЯНИЦЕЙ ЧЛЕНА ШТАБА МОЛОДОЙ ГВАРДИИ ИВАНОМ ЗЕМНУХОВЫМ

Letos 30.9. uplyne 80 let od založení ilegální komsomolské organizace Mladá garda v Krasnodonu (LLR). Rok 2022 byl v LLR vyhlášen Rokem Mladé gardy. Za svého letošního jarního pobytu na Donbase se mi podařilo sejít se s neteří člena štábu Mladé gardy Ivana (Váni) Zemnuchova, Valentinou Samochvalovou. Bylo to krásné, příjemné setkání.

MLADOGVARDĚJEC IVAN ZEMNUCHOV

Ivan Alexandrovič Zemnuchov se narodil 8.9.1923 ve vesnici Illarionovce Šackého okresu Rjazaňské oblasti SSSR v zemědělské rodině. Do 1.třídy šel do školy v sousední vesnici Olše. V roce 1932 se Zemnuchovovi přestěovali do Krasnodonu. Váňa chodil do školy č.1 Maxima Gorkého. Zajímal se o literaturu, hodně četl. Ve 13 letech začal skládat básně, v nichž opěvoval krásu rodného kraje. Ve škole byl Váňa vedoucím literárního kroužku. V roce 1938 se stal členem Komsomolu, po roce se stal členem výboru Komsomolu.

Jakmile začala válka, chtěl jít na frontu, ale nemohl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu. Byl pionýrským vedoucím ve škole v Pervomajce a poté ve škole Gorkého. V březnu 1942 se stal členem komise pro školní záležitosti v okresním výboru Komsomolu. Váňa se chtěl stát právníkem a byl rád, že ho okresní výbor Komsomolu poslal do právnického kurzu do Vorošilovgradu (nyní Lugansk – pozn. J.V.). Kurz se mu však nepodařilo dokončit. V létě 1942 fašisté okupovali Vorošilovgradskou oblast. V okupovaném Krasnodonu se Váňa aktivně zapojil do ilegální práce, stal se členem ilegální komsomolské organizace Mladá garda. Byl zvolen členem štábu organizace. Spolu s Olegem Koševým, Ivanem Turkeničem a dalšími rozpracovával plány bojových operací, sestavoval texty letáků, připravil přísahu pro členy Mladé gardy. Důležitou roli měl ve zřízení ilegální tiskárny, v tisku prvních letáků a jejich šíření. Účastnil se bojových operací. V prosinci 1942 začal s povolením okupačních úřadů pracovat klub Maxima Gorkého. Váňa se stal vedoucím klubu. Spolu s ředitelem klubu Jevgenijem Moškovem řídil práci uměleckých kroužků, jejichž členy byli mnozí ilegální pracovníci. Práce v klubu umožňovala skoro legálně se scházet ve skupinách, posuzovat plány akcí a bojových operací. Klub M.Gorkého se stal sídlem mladogvardějců. Den po zatčení členů Mladé gardy Jevgenije Moškova a Viktora Treťjakeviče (zatčeni 1.1.1943) šel Váňa na policii, aby se pokusil o jejich propuštění. Byl ale také zatčen. Po strašném mučení byl 15.1.1943 spolu s dalšími mladogvardějci shozen do větrací šachty dolu č.5. Byl pochován ve společném hrobu hrdinú odboje na hlavním náměstí v Krasnodonu. 13.9.1943 byl Ivanu Zemnuchovovi posmrtně udělen titul Hrdina Sovětského svazu.

Podle článku o Ivanu Zemnuchovovi na webu Mladá garda (http://www.molodguard.ru//guardian2.htm) přeložil Jaromír Vašek

NASŤA A ARŤOM ZE STŘÍBRNÉHO MARSU

Mému setkání s Valentinou Samochvalovou pomohla náhoda. Mezi dětmi, členy Mediastudia Stříbrný Mars v Lugansku, které jsem několikrát za svého letošního jarního pobytu navštívil (a předal jim výtisk Haló novin z 16.3.2021 se svým článkem o Stříbrném Marsu), jsou i šikovní a úspěšní Nasťa (11) a Arťom (13) Samochvalovi, vnuci paní Valentiny. O tom, že jsou vnuci Valentiny, neteře Ivana Zemnuchova, naštěstí sami napsali na stránce Stříbrného Marsu v sociální síti Vkontaktě. Když jsem se to dozvěděl, při svém prvním setkání s Nasťou a Arťomem jsem je požádal, jestli by mě zprostředkovali setkání s babičkou. Děti mně ochotně domluvily u babičky návštěvu. Jaké bylo moje překvapení, když jsem se dozvěděl, že jejich babička bydlí v domě naproti studentské koleji, kde jsem za svého pobytu v Lugansku bydlel. A dokonce i děti bydlí ve stejném domě jako babička, jen o několik pater níže. Kolem tohoto domu chodím při svých pobytech v Lugansku od roku 2018 nakupovat do obchodu a nenapadlo mě, že v tom domě bydlí neteř Váni Zemnuchova! Přitom o setkání s nějakým příbuzným člena Mladé gardy usiluji již šest let. Náhoda tedy pomohla a mně se splnilo velké přání.

RODINA PANÍ VALENTINY

27.5.2022 mě Nasťa s Arťomem v domluvený čas čekali před svým domem. Dovedli mě k babičce a asi půl hodiny tam byli s námi. Potom jeli na schůzku Stříbrného Marsu. V průběhu mého pobytu u paní Valentiny jsem se seznámil i s jejím synem Alexejem, strýcem Arťoma a Nasti. Nejprve jsem paní Valentině vyprávěl o sobě, naší Společnosti přátel LLR a DLR, Českém kulturním centru Julia Fučíka v Lugansku (které se nachází kousek od bydliště Valentiny) a o svých cestách na Donbas. Poté se rozpovídala paní Valentina. Nejprve mě seznámila se svou rodinou.

Babička paní Valentiny Anastasia Ivanovna Zemnuchova (1891-1978) a její dědeček Alexandr Fjodorovič Zemnuchov (1885-1943) žili od roku 1932 na ulici Bankovské (nyní Ljutikova) v Krasnodonu. Měli šest dětí, ale tři děti zemřely, když jim nebyl ani jeden rok. Ze zbývajících dětí byl nejstarší syn Alexandr (1917-2013), který žil později v Doněcku, děti neměl. Prostřední byla dcera Nina, maminka Valentiny (1920-1993). Nejmladší byl Ivan (Váňa, 1923-1943), člen štábu Mladé gardy. Příští rok tedy uplyne 100 let od narození a 80 let od smrti Váni Zemnuchova. Maminka Nina, provdaná Tolstá (manžel Nikolaj Ivanovič Tolstoj, zemřel 1993), měla dvě dcery: starší Jelenu Nikolajevnu (nar. 1949, která žije v Dněpropetrovsku, má dceru Julii) a mladší ji, Valentinu Nikolajevnu (nar. 1951, žije v Lugansku).

Paní Valentina, provdaná Samochvalova (manžel Jurij Jevgeněvič Samochvalov, 1950-2019) má dva syny: Alexeje (ten má syny Konstantina – 14 let a Jevgenije – 12 let) a Alexandra (ten má syna Arťoma – 13 let a dceru Nasťu -11 let, díky kterým jsem se mohl s paní Valentinou sejít).

ČINNOST STRÝCE VÁNI ZA OKUPACE

Následovalo vyprávění o činnosti Mladé gardy a strýce Váni, člena štábu Mladé gardy, za německé okupace. Po začátku okupace Krasnodonu německými fašisty (20.7.1942) navezl Váňa do domu cihly, písek a hlínu, aby si fašisté mysleli, že v domě probíhá oprava. Od října 1942 se v domě nerušeně konaly některé schůzky Mladé gardy. Při schůzkách jakoby hráli šachy, aby nevzniklo žádné podezření. Paní Valentina mě upozornila na nějaké odlišnosti od příběhu Mladé gardy, jak jej popsal sovětský spisovatel Alexandr Fadějev ve své knize Mladá garda. Činnost Mladé gardy nebyla řízena komunistickou stranou, jak se píše v knize Mladá garda, ve skutečnosti si mladogvardějci veškerou svou činnost organizovali sami. Ve Fadějevově knize také nebyla zmínka o tom, že letáky, které tiskli a roznášeli mladogvardějci, byly také hojně rozmisťovány v krasnodonském chrámu, protože tam se scházelo mnoho lidí. Letáky byly přilepeny zespoda lavic. Mladogvardějci také pomáhali rodinám 32 ilegálních pracovníků, zaživa zakopaných v parku v centru Krasnodonu. A kdo byl zrádcem mladogvardějců? Nikoliv Viktor Treťjakovič (v románu Mladá garda vystupuje pod jménem Jevgenij Stachovič), jak napsal Fadějev ve svém románu. Odvážní chlapci vykradli dva německé náklaďáky se zbožím. Na prodej získaných cigaret si najali malé hochy z města, kteří byli při prodeji kradeného zboží chyceni policisty. Hoši prozradili, že cigarety mají od Jevgenije Moškova a Viktora Treťjakeviče z Gorkého klubu. Ti byli 1.1.1943 zatčeni. Brzy začalo rozsáhlé zatýkání dalších mladogvardějců. Vyšetřující policista krasnodonské policie Michail Kulešov po svém zatčení po osvobození Krasnodonu prohlásil, že členy Mladé gardy vyzradil při mučení Treťjakovič, což použil Fadějev ve svém románu. Přitom bylo známo, že zrádcem byl jiný mladogvardějec, Jevgenij Počepcov, který se sám 2.1.1943 přihlásil na policii a ve snaze ujít zatčení a trestu smrti prozradil jména dalších mladogvardějců. Viktor Treťjakovič nikoho neprozradil, což se definitivně potvrdilo ovšem až v roce 1959, po zatčení dalšího bývalého krasnodonského policisty Vasilije Podtynného, který označil Kulešovův výrok o zradě Treťjakeviče za vymyšlený.

POBYT VALENTINY V RODNÉM DOMĚ V KRASNODONU

V další části svého vyprávění paní Valentina vzpomínala na svůj pobyt v Krasnodonu. Valentina (Valja) se sestrou Jelenou (Lenou) žily od narození se svou maminkou Ninou a babičkou Anastasií ve finském domku na ulici Ljutikova (býv, Bankovské) v Krasnodonu. Finský domek, kterých bylo v Krasnodonu mnoho, je dvojdomek se dvěma vchody, v každé části bydlela jedna rodina. Každá část domku (byt) obsahovala kuchyni, obývací pokoj a ložnici. K bytu přiléhala zahrada.

Valja s Lenou chodily do podnikové školky šachty č.1. Ve školce byla ředitelkou Jelena Nikolajevna Koševá, maminka člena štábu Mladé gardy Olega Koševého. Na šachtě č.1 pracovali rodiče Valji a Leny, tatínek tam pracoval 24 let.

Sestra Lena chodila od 1.třídy do školy č.4 Klimenta Vorošilova (nyní Sergeje Ťulenina), od 9.třídy potom do školy č.1 Maxima Gorkého. Valja chodila od 1.třídy do Gorkého školy. Obě sestry tak nakonec chodily do stejné školy, kam chodil ve 30.letech před válkou jejich strýc Váňa. Do Gorkého školy chodilo mnoho mladogvardějců, členové štábu Mladé gardy Oleg Koševoj, Váňa Zemnuchov a Ivan Turkenič chodili do tří různých tříd. Po válce se na lavicích, kde zmínění sedávali, objevily cedulky s jejich jmény. Lena seděla v lavici svého strýce Váni, Valja v lavici Ivana Turkeniče.

STUDIA A PRACOVNÍ ČINNOST VALJI A LENY

Po ukončení střední školy (10.třídy) v roce 1968 studovala Valja na lékařské fakultě v Rostově na Donu (Rostovský medicinský institut) obor oční lékařství. V letech 1983-2007 (od r.1985 jako předsedkyně) pracovala ve skupině expertů oftalmologů v Luganské oblasti. Sestra Lena studovala na vysoké technické škole v Kyjevě (Kyjevský polytechnický institut) obor inženýr konstruktér, po skončení školy pracovala v Dněpropetrovsku.

Zemnuchovovi žili ve finském domku až do roku 1993, do smrti maminky Valji a Leny Niny (babička Valji a Niny Anastasia zemřela v roce 1978). Valja a Nina nejdříve domek pronajímali, poté jej prodali.

POHLED PANÍ VALENTINY NA UDÁLOSTI LET 2014 A 2022

Na můj dotaz, jak rodina prožívala rok 2014 – začátek občanské války v Lugansku, odpověděla paní Valentina, že to bylo strašné. Jeden a půl měsíce žili pod střelbou Ukrajinců, kteří se snažili dobýt Lugansk. Několik střel dopadlo i v blízkosti tohoto domu, kde žila. Dlouho byli bez vody, plynu a elektřiny. Chodit pro vodu na ulici do cisteren bylo životu nebezpečné.

K mému dotazu na události roku 2022 sdělila, že ruskou vojenskou akci lze přirovnat k Velké vlastenecké válce 1941-1945, jelikož stejně jako tehdy i nyní jde o boj proti fašismu a ukrajinskému nacionalismu – banderismu. Vyjádřila názor, že pokud by k akci nedošlo, zaútočili by Ukrajinci na Donbas a srovnali by jej se zemí.

OSOBNÍ VĚCI VÁNI A FOTOGRAFIE VALENTINY

Po skončení vyprávění mě paní Valentina ukázala osobní věci Váni – skříňku s učebnicemi a knihami Váni. Další část věcí Váni je u sestry Leny a v muzeu Mladé gardy v Krasnodonu. Také jsem nahlédl do knihy s Váňovými básněmi. Prohlédl jsem si i fotografie rodiny.

MOJE PROCHÁZKA PO ULICI LJUTIKOVA

Při svém pobytu v Krasnodonu v roce 2016 jsem navštívil místa, spojená s Mladou gardou, mj. i některé ulice, v nichž žili mladogvardějci. Na některých domcích se dosud dochovaly desky se jmény mladogvardějců, kteří tam žili.

V ulici Ljutikova žilo hned několik mladogvardějců. Hned vedle domku Váni Zemnuchova žila Klavdija (Klava) Kovaljova, kus dále Voloďa Osmuchin a Sergej Levašov. V ulici žila i maminka Jevgenii (Ženi) Kijkové a vedoucí ilegální komunistické organizace v Krasnodonu a Vorošolovgradské oblasti Filipp Petrovič Ljutikov (1891-1943). V ulici se také nacházelo první muzeum Mladé gardy.

Děkuji paní Valentině za vyprávění, za možnost zhlédnout osobní věci Váni Zemnuchova a prohlédnout si a ofotit fotografie její rodiny.

Poděkování patří rovněž vnukům paní Valentiny Nastě a Arťomu Samochvalovým.

Podle vyprávění Valentiny Samochvalové sestavil Jaromír Vašek, 31.7.2022

439 total views, 2 views today