PŘEKVAPENÉ DĚTI Z EŤUD-TAIS ( I JÁ) – СЮРПРИЗ ДЛЯ ДЕТЕЙ ИЗ „ЭТЮД-ТАИС“ (И ДЛЯ МЕНЯ)

No překvapené, to je slabé slovo! Ale popořádku.

Vzhledem k nebezpečí střelby ukrajinských fašistů po dětech nejsou v ohrožených městech a okresech Luganské lidové republiky (LLR) v provozu školy (děti se učí z domova), kulturní a sportovní zařízení, nekonají se masová shromáždění a oslavy. To je i úděl města Alčevska. Ve městě se nekonaly 16.-17.9.2022 ani oslavy Dne města, na nichž měl vystoupit s koncertem i dětský pěvecký soubor Eťud-Tais. Na zkoušky se soubor uchýlil do obchodního centra Stolica. S vedoucí souboru Larisou Suchomlin jsem se domluvil, že se s dětmi setkám 18.9.2022 po zkoušce. Larisa už ví, že rád lidi a děti překvapuji neočekávaným příchodem, takže dětem dopředu o mém příchodu neřekla. Pouze vedoucí Anastasii Povolocké, která zkoušky vede. Měl jsem přijít ve 14.00 do 3.patra Stolice.

Jenže! Překvapení bylo i na mé straně! A ne jedno! Přijdu do 3.patra, všude rúzné obchody. V obchodě zpívat děti určitě nebudou. Jdu tedy dále dlouhou točitou chodbou, na jejím konci jsou však jen záchody. Vrátím se a jdu po několika schodech do jakéhosi mezipatra. Tam to určitě bude. V mezipatře se však nacházela jen herna pro děti. Zoufale se vracím a tu ke mně přistoupí nějaká paní: „Vy jste se ztratil?“ Nevěděl jsem ještě, kam míří: „Asi ano.“ „Vy nevíte, kde jsou Eťud-Tais?“ „Ne,“ odpovídám. Oddechl jsem si, jsem zachráněn. „Já vás tam dovedu,“ pokračovala paní. Z paní se později vyklubala maminka malé Káti Rumjancevy (právě té dívky, která se v srpnu t.r. v době dopadu ukrajinské střely na obytný dům nacházela na ulici u sousedního domu, kde bydlí). Maminka Káti si mě pamatovala a všimla si, že jdu k dětské herně.

K mému překvapení mě maminka vedla do obchodu s oděvy. No tohle! Děti zkouší v obchodu s oděvy? Před sebou najednou uvidím známou tvář – Larisa! Přivítali jsme se a Larisa praví: „Počkej chvíli!“ Myslel jsem si, že Larisa něco kupuje a pak mě dovede za dětmi. Larisa cosi řešila s prodavačkou. Ale co to? K mému obrovskému překvapení se ukázalo, že paní, o které jsem si myslel, že je prodavačka, je ve skutečnosti kupující, a Larisa je… prodavačka! Kupující odešla a já jsem se svěřil Larise se svým překvapením. „Ano, já si zde přivydělávám. V době nečinnosti Kulturního domu tam žádné peníze nedostáváme.“ Navíc se ukázalo, že maminka Káti je zde také prodavačka. Jsem už ze všeho mírně zmatený. Až věta Larisy „jdeme za dětmi“ mě povzbudila. Vyjdeme z obchodu a půjdeme za dětmi na zkoušku. Ovšem to byla další mýlka! Nevyšli jsme z obchodu, naopak jsme šli dále do hloubi obchodu, proplétajíc se mezi věšáky s oděvy. Mé překvapení tak nebralo konce. Tak přece mají děti zkoušku v obchodě, mezi oděvy! Čekal jsem už jen tajné dveře. Na konci poměrně dlouhého obchodu byly skutečně dveře. Tady to bude, řekl jsem si. Larisa otevřela dveře a uviděli jsme děti, stojící zády k nám, v poměrně malé místnůstce. Před dětmi, čelem k nám, stála Anastasia Povolocká. Vešli jsme dovnitř, děti si našeho vstupu nevšimly. Larisa prohlásila: „Tady máte překvapení!“ Děti se otočily a zůstaly stát jako solné sloupy. Nevěřícně na mě hleděly. To opravdu nečekaly! Několik sekund bylo naprosté ticho. Pak se pohnul nejblíže mě stojící Kosťa Muchin, přiběhl ke mně, objal mě a vykřikl: „Já jsem první!“ A přišla lavina. Čtrnáct dalších dětí přiběhlo ke mně. Kolem mě byl velký hrozen dětí. Po chvíli lavina povolila a já jsem se s každým objal zvlášť. Po více než třech měsících jsem znovu mezi skvělými dětmi z Eťud-Tais!

Děti se vrátily na místo a ještě chvíli pokračovala zkouška. Obdivoval jsem děti, že se po takovém překvapení ještě dokázaly soustředit na zkoušku. I když při pohledu na mě jim hrály na tvářích úsměvy. Prohlížel jsem si, také s úsměvem, děti. Ach ano, jsou tu Polja Labutina (15), Kosťa Muchin (14), Aňa Michajljuk (11), Soňka Babkina (11, za pár dní, 7.10., jí bude 12), Saška Čerňajeva (10), dvojčata Kaťa a Daša Bacherkiny (9), Kaťa Rumjanceva (9), Arina (9), Soněčka Tatarčenko (8), Olesja Kistěreva (8), Rosťa Vakulič (8). Vika Šaramajeva (7), Arťom Petrov (6). Vidím i novou tvář – děvče Aňu. Chyběly jen Daša Kostěnko (14), Amira Dudar (9) a Jelisej Petrov (9, za pár dní, 8.10., mu bude 10).

Brzy však zkouška skončila a děti se přihrnuly ke mně. A znovu objetí a slova radosti ze setkání. Rozdal jsem dětem místní čokoládovou tyčinku. Těm dětem, které jsou na fotografiích u mého článku o souboru v Haló novinách z dubna 2020, jsem každému dal jeden výtisk. Měly z toho velkou radost! Potom jsme se šli fotit do obchodu s hračkami a vrátili jsme se, abychom si trochu popovídali. Děti mně také zazpívaly píseň Dobroje utro. Potom se děti rozešly domů, jen malá Vika zůstala, čekala na rodiče. Zatímco Anastasia s Larisou připravovaly občerstvení, povídal jsem si s Vikou. Právě začala chodit do první třídy. Ve škole ovšem bohužel ještě nebyla, učí se z domova. Pro Viku pak přišli rodiče (oba vojáci, bojují na frontě) a my dospělí (já, Larisa, Anastasia a maminka Káti) jsme hodovali. Povídání nebralo konce. Dozvěděl jsem se spoustu zajímavostí o souboru. Nová dívka Aňa je v souboru první den. Nezpívala, vše jen pozorovala. Aňa pochází z Mariupolu. Při ostřelování města Ukrajinci proseděla nepřetržitě měsíc a půl ve sklepě… Otřesný zážitek. Nakonec ji odvezli k tetě do Alčevska, aby se ze všeho vzpamatovala. Maminka zůstala v Mariupolu. Naštěstí zde v Alčevsku Aňa našla hned dvě kamarádky – dvojčata Dašu a Kaťu Bacherkiny, protože Anina teta se zná s maminkou dvojčat. Lepší příběh je o Polje Labutině a Daše Kostěnko. Obě děvčata byla jako talentované děti Alčevska vybrána na pobyt v dětském táboře Olympijskij u Tuapse u Černého moře. Polja jej už má za sebou, Daša jej právě absolvuje. Takového vysokého ocenění se dostalo děvčatům za jejich velké úspěchy (několik prvních míst) v různých pěveckých soutěžích v LLR i v Rusku. Bývalé členky souboru Lejla Abudan (17) a Soňa Potapova (17), které se zúčastnily spolu s Alinou Povolockou (16) a Violettou Vataninou (16) zájezdu do ČR v roce 2019, studují na vysoké škole v Lugansku. Najednou se u nás objevila Alina (dcerka Anastasie, vnučka Larisy). Alina chodí do 11.třídy a chystá se na studia režie na Luganské státní akademii kultury a umění Michaila Matusovského. Vzpomínali jsme s Alinou a Larisou na krásné chvíle jejich pobytu v ČR.

Tak proběhl krásný letní den plný překvapení s dětmi ze souboru Eťud-Tais.

Jaromír Vašek, Alčevsk, 18.9.2022

268 total views, 2 views today