LIDÉ, BDĚTE! – ЛЮДИ, БУДЬТЕ БДИТЕЛЬНЫ!

Další akce k připomenutí 120.výročí narození (23.2.1903) a 80.výročí popravy (8.9.1943) československého novináře, spisovatele, literárního a divadelního kritika, odbojáře, komunisty Julia Fučíka, se konala 16.3.2023 v Republikové knihovně Maxima Gorkého v Lugansku. Pro žáky 8.,9. a 10.třídy 11.ZŠ ji připravilo oddělení zahraniční literatury Gorkého knihovny ve spolupráci s vedoucím Českého kulturního centra Julia Fučíka v Lugansku Jaromírem Vaškem. Oddělení také pro žáky připravilo výstavku knih v ruštině, mezi nimiž byla díla Julia Fučíka, vzpomínková kniha Gusty Fučíkové „Vzpomínky na Julia Fučíka“ a knihy sovětských autorů o Juliu Fučíkovi.

Ve svém vystoupení jsem žákům za doprovodu fotografií vyprávěl o životě, díle i odkazu Julia Fučíka.

O novinářské činnosti Julia Fučíka (články v Rudém právu a Tvorbě).

O Fučíkových cestách do SSSR ve 30.letech 20.století, zejména o jeho návštěvě v československém družstvu Interhelpo ve městě Frunze (nyní Biškek) v Kirgízii, a mnoha článcích, které o svých cestách do SSSR napsal.

O Fučíkově odbojářské činnosti, o jeho činnosti v ilegálním Ústředním výboru Komunistické strany Československa, o jeho zatčení a věznění.

O vzniku unikátního, světově proslulého Fučíkova díla „Reportáž, psaná na oprátce“, které bylo po 2.světové válce přeloženo do více než 80 jazyků. O posledních slovech z této knihy, dodnes aktuálních: „Lidé, měl jsem vás rád. Bděte!“ Žákům jsem přečetl úryvek z posledního dopisu Fučíka z Berlína před popravou.

O pokusech očernit působení a dílo Julia Fučíka po změně režimu v Československu v roce 1989. Díky práci předsedy Společnosti Julia Fučíka, novináře Jana Jelínka, a docenta Františka Janáčka však bylo dobré jméno Fučíka obhájeno.

O vyhlášení dne 8.září, dne popravy Julia Fučíka, Mezinárodní organizací novinářů Mezinárodním dnem solidarity novinářů.

O pojmenovávání ulic Fučíkovým jménem v SSSR i Československu, instalaci pamětních desek i stavbě pomníků Julia Fučíka. V Moskvě se např. České kulturní centrum nachází v ulici Julia Fučíka. V některých státech, vzniklých po rozpadu SSSR, byly Fučíkovy ulice po roce 1991 přejmenovány, stejně jako v Československu po roce 1989. V některých českých městech se však ulice Julia Fučíka zachovaly dodnes. Pomník Julia Fučíka v Praze, který se nacházel před Parkem kultury a oddechu Julia Fučíka (nyní Výstaviště), se díky péči Společnosti Julia Fučíka nyní nachází na Olšanských hřbitovech nedaleko památníku Rudé armády.

O setkáních návštěvníků z LLR v Praze. V roce 2017 se v Praze sešel odborář z Lugansku Andrej Kočetov s předsedou Společnosti Julia Fučíka Janem Jelínkem. V roce 2019 se u pomníku Julia Fučíka v Praze vyfotily členky pěveckého souboru Eťud-Tais z Alčevska.

O Fučíkových slovech, vytesaných na podstavci památníku Mladé gardy v Gremučem lese v Roveňkách v LLR, který stojí na místě popravy pěti mladogvardějců (Olega Koševého, Ljubky Ševcovové, Viktora Subbotina, Semjona Ostapenka, Dmitrije Ogurcova) 9.2.1943: „Ale i mrtví budeme žít v části vašeho velikého štěstí, vždyť my jsme do něj vložili náš život…“

O filmech, natočených podle díla Julia Fučíka, a o Juliu Fučíkovi. Podle hlavního Fučíkova díla „Reportáž, psaná na oprátce“, byl v roce 1957 v SSSR natočen film režisérů Andreje Čiginského a Georgije Tovstonogova „Cestou nesmrtelnosti“ (rus. Дорогой бессмертия). Hlavní roli Julia Fučíka zahrál Innokentij Smoktunovskij.vV roce 1961 byl v ČSSR natočen film režiséra Jaroslava Balíka „Reportáž, psaná na oprátce“. V hlavní roli Ilja Racek. Žákům jsem pustil krátkou ukázku z tohoto filmu. V roce 1979 natočil režisér Ota Koval film o dětství Julia Fučíka „Julek“. V hlavní roli Ales Monteleone (malý Fučík), Filip Renč (dospívající Fučík).

Žáci pořad pozorně sledovali. Po mém vystoupení následovala beseda se žáky.

Jaromír Vašek, Lugansk, 16.3.2023

511 total views, 2 views today