ROZHOVOR PRO RUSKOU VESNU

ROZHOVOR DONĚCKÉ NOVINÁŘKY S PŘEDSEDOU SPOLEČNOSTI PŘÁTEL LLR A DLR A VEDOUCÍM ČESKÉHO KULTURNÍHO CENTRA JULIA FUČÍKA V LUGANSKU

O protiruské hysterii, o válce na Donbase, o situaci na Ukrajině, o LLR a DLR, o nostalgii po SSSR.

1) Vztahy mezi Českou republikou a Ruskem jsou dnes ostré. Jak se občané České republiky staví k tomu, co se děje, je podpora pozice vlády k Rusku ze strany lidu silná?

Všechny vládní strany (ANO předsedy vlády Andreje Babiše, ČSSD Jana Hamáčka) a opoziční pravicové strany podpořily hysterii proti Rusku a označují Rusko za teroristický stát, se kterým musí ČR přerušit veškeré styky. Prezident Miloš Zeman byl proti hysterii, ale souhlasil vyhostit 18 ruských diplomatů a potom ještě snížit počet diplomatů a pracovníků velvyslanectví Ruska. Jediné parlamentní politické strany, která se k hysterii nepřipojily, jsou KSČM a SPD. Nepřipojily se ani vlastenecké organizace. Občané jsou v názoru rozděleni. Většina občanů (podle průzkumu asi 60%) podlehla protiruské propagandě ve sdělovacích prostředcích a věří, že Rusko představuje pro ČR hrozbu.

2) Existuje verze, že konflikt mezi Českou republikou a Ruskem byl vytvořen uměle, aby zastínil téma neúspěšného pokusu o zavraždění prezidenta Běloruska a následného státního převratu. Co si o tom myslíte?

Konflikt byl vytvořen uměle nejen kvůli Bělorusku, ale bylo potřeba, aby v zájmu USA byl Rosatom vyřazen ze soutěže na dodávku reaktorů pro jadernou elektrárnu Dukovany a aby do ČR nebyla dodávána očkovací látka Sputnik. Konflikt byl vytvořen na nátlak USA, které po pobaltských státech, Gruzii, Ukrajině, Ázerbajdžánu, Polsku, Slovensku a dalších východoevropských zemích potřebuje další stát, ochotný k akcím a případné válce proti Rusku.

3) Co si myslí Češi o situaci na Ukrajině? Jak se staví k těm, kteří podporují Donbas?

Mohu opakovat to, co jsem již řekl v odpovědi na první otázku. I v otázce situace na Ukrajině, i v otázce Donbasu jsou lidé rozděleni. Z politických stran se kriticky k Ukrajině vyjadřují jen KSČM a SPD. Členové těchto stran také podporují boj lidu Donbasu proti banderovcům.

4) Evropa je známa Rusům jako bojovník za svobodu slova. Nicméně aktivisté z Bulharska nám při rozhovorech říkají, že místa, kde by občané mohli vyjadřovat své postoje, jiné než oficiální postoje vlády, nejsou, navíc jsou rusofilové halasně napadáni. A jak je to s touto otázkou v České republice? Existuje svoboda slova? A vy, jako osoba podporující Republiky, necítíte nátlak úřadů?

Ne, svoboda slova v ČR neexistuje. Lidé, mající odlišný názor od vlády, nemají prakticky žádné šance dostat se do hlavních sdělovacích prostředků, majících obrovský vliv na mínění lidí, jako je televize, rozhlas, hlavní noviny a weby. Jediné noviny, které těmto lidem poskytují možnost se kriticky vyjádřit, jsou Haló noviny, blízké KSČM. Lidé využívají i nezávislé weby a sociální sítě, dále různé přednášky, besedy, demonstrace. A jsou za své postoje, v současné době za proruské postoje, napadáni hlavními sdělovacími prostředky. Já žádný nátlak úřadů na svou osobu necítím.

5) Nebojíte se, že vás mohou zatknout a obvinit za pomoc „teroristům“, jako se to stalo před několika dny s pěti Čechy, vždyť v LLR máte kulturní centrum Julia Fučíka?

Ne, protože my žádné teroristy nepodporujeme. Podporujeme lid Donbasu, který brání svou zemi proti banderovcům (také jsme proti banderovcům bojovali v letech 1945-1947 v Československu). Za terorismus je třeba považovat diverzní akce Ukrajinců, kteří ničí mosty, železnici, elektrická vedení, vodovody, plynovody, úpravny vody na území lidových republik, podnikají atentáty na velitele vojsk a na hlavy lidových republik, a tento terorismus my nepodporujeme.
České kulturní centrum Julia Fučíka podporuje kulturní výměnu mezi lidem ČR a lidem lidových republik, pomáhá dětem, školám, knihovnám a dalším kulturním organizacím.

6) V Litvě se podle průzkumu Vilnjuské univerzity za poslední období výrazně zvýšilo procento občanů s nostalgií po dobách SSSR a sympatizujících s Putinem. Vědci nechápou, s čím je to spojeno. Možná vy o tom máte představu?

Budu hovořit jen o nostalgii po SSSR. Nejen v Litvě, ale i v dalších postsovětských zemích včetně Ruska sílí nostalgie po SSSR. Je to proto, že lidé vidí obrovské rozdíly mezi socialismem a kapitalismem. Za SSSR lidé žili šťastně, měli práci a sociální jistoty. Nebyla nezaměstnanost, bída, sociální nerovnost a národnostní spory. Lidé měli velmi levné bydlení. SSSR velmi podporoval rodiny s dětmi. Jak se říkalo, jediná privilegovaná skupina v SSSR byly děti. Na vysoké úrovni byla sovětská ekonomika, věda, školství, zdravotnictví, sociální péče, kultura, sport. V mnoha odvětvích a sférách byl SSSR nejlepší na světě. Nebyly válečné konflikty na území SSSR. SSSR byl garantem světového míru. Za kapitalismu, ať už v Litvě, Rusku, na Ukrajině či dalších postsovětských republikách, se lidem žije mnohem hůře. Všude je vysoká nezaměstnanost, mizí sociální jistoty nebo jsou velmi nízké, mnoho lidí a rodin nevystačí se svými příjmy, prohlubuje se sociální nerovnost. Na jedné straně několik oligarchů-miliardářů, na druhé straně bída milionů lidí, do které je vehnaly kromě nezaměstnanosti nízké mzdy, důchody a sociální dávky, vysoké nájmy a ceny energií, potravin, dalšího zboží, dopravy a služeb. Rodiny a děti jsou na posledním místě. Vyhrotily se národnostní spory, které vedly k mnoha válkám, občanským i mezi státy. Mnoho průmyslových podniků bylo zničeno, další byly předány domácím či zahraničním oligarchům. Rozpadla se zemědělská družstva a státní statky, půda se prodává cizincům. Upadá školství a zdravotnictví. Litva a další země byly navíc vtaženy do EU a NATO, ztratily tak možnost samostatného rozhodování. Je v nich šířena nenávist vůči Rusku, Rusové v těchto zemích jsou bez státního občanství, ztratili mnohá práva. Tyto státy jsou využívány jako nástupiště k válce s Ruskem.
Mohu srovnávat i na základě svých mnoha návštěv v sovětském a v současném Rusku. Obrovské rozdíly jsou patrné na první pohled. V současném Rusku jsem viděl rozpadlé továrny a zemědělské podniky, zaplevelená pole, ve městech neudržované bytovky a jejich okolí aj. Také z rozhovorů s lidmi v současném Rusku jsem cítil nostalgii po SSSR.

7) V současné době Rada Evropy na Ukrajině aktivně podporuje politiku popularizace kultury LGBT. A jak je to v Evropě?

V Evropě je to stejné.

8) Česká republika je svobodná země nebo je na ni stále tlak zvenčí? Pokud porovnáte situaci v České republice před 10 lety a teď? Co se změnilo? Kdy to bylo snadnější, tehdy nebo teď, a proč?

ČR není svobodná země, rozhoduje se za ni ve Washingtonu a Bruselu. Za posledních deset let se téměř vše změnilo k horšímu. Obrovským tempem vzrostly ceny, hlavně nájmů, komunálních služeb, potravin a dopravy. Nezaměstnanost v ČR od roku 2013 do roku 2019 klesla (roce 2019 byla 2,9%), od roku 2019 znova vzrostla (v roce 2020 byla 4,0%). Vzrostl počet rodin, žijících v bídě, a bezdomovců. Jsou omezována práva občanů. Vzrostla nenávist vůči komunistům, levici, rusofilům, jinak smýšlejícím. ČR podpořila banderovský převrat na Ukrajině a podporuje válku Ukrajiny proti lidu Donbasu. Podpořila i jiné válečné konflikty, vedené NATO. V posledních dnech rozpoutala štvavou kampaň proti Rusku.

9) Jak se v České republice staví k pokusu změnit historické údaje o druhé světové válce? Na Ukrajině nyní došlo k tomu, že historie vzniku státu je přepsána novým způsobem. A jak je to v České republice?

KSČM, KSM a vlastenecké organizace tyto pokusy kritizují. V Evropském parlamentu jako jediná z europoslanců za ČR, Kateřina Konečná za KSČM, hlasovala proti tezi, že za rozpoutání 2.světové války mohou Německo a SSSR. V ČR se historie vzniku státu zatím nepřepisuje, ale je snaha přepsat různé další historické události, jako husitské revoluční hnutí, období habsburské monarchie, národní obrození, vznik Československa 1918, dělnické a komunistické hnutí, období 1.republiky 1918-1938, boj komunistů proti fašismu aj. Některé historické události již byly přepsány: socialistická revoluce v únoru 1948, období výstavby socialismu 1948-1989.

10) Byl jste mnohokrát v Republikách (LLR a DLR). Jaký názor jste získal o lidech? Kdo je tím člověkem z Donbasu?

Lidé na Donbasu jsou milí, přátelští, pohostinní, mírumilovní lidé. Z rozhovorů s obyčejnými lidmi jsem vypozoroval, že milují svou vlast, jsou na ni hrdi, stejně jako na své předky, kteří zemi vybojovali ve Velké vlastenecké válce svobodu. Uctívají své hrdiny, nejen veterány, ale i např. členy komsomolské organizace Mladá garda z Krasnodonu. Jsou pevní a odhodláni svou vlast bránit. Přejí si mír. Ovšem na Ukrajinu se po tom všem už vrátit nechtějí, chtějí být připojeni k Rusku.

Julia Skubajeva, speciálně pro Ruskou Vesnu, 12.5.2021

Přeložil: Jaromír Vašek

263 total views, 1 views today