VYSTOUPENÍ RUSKA, DLR A LLR V RADĚ BEZPEČNOSTI OSN
Vystoupení představitelů LLR a DLR v OSN: kvůli zablokování jednání v Minsku Rusko zvyšuje svou účast na Donbasu
2.12.2020 se uskutečnila schůzka na půdě Rady bezpečnosti OSN se zástupci LLR a DLR. Tato událost podnítila bojkot Ukrajiny, Německa a Francie – zemí normandské čtyřky (spolu s Ruskem-pozn. překl.), což se očekávalo. Rusko nicméně akci uskutečnilo a dokonce na ní dalo slovo členům Třístranné kontaktní skupiny z Doněcku a Lugansku.
Schůzka na principu Arrii
Schůzka byla uvedena takto: zástupci LLR a DLR v Kontaktní skupině Natalia Nikonorová a Vladislav Dějněgo vystoupí poprvé na zasedání Rady bezpečnosti OSN podle principu Arria.
Téma: „Realizace Minského komplexu opatření z roku 2015 k vyřešení situace na Ukrajině: rok po schůzce normandské čtyřky v Paříži.“ Mluvíme konkrétně o schůzce 9. prosince 2019, na kterém Ukrajinu zastupoval již prezident Vladimir Zelenskij.
Schůzky na principu Arria se liší od obvyklých konzultací Rady bezpečnosti. Jsou neformální a mohou být organizovány kterýmkoli členem Rady bezpečnosti OSN. Kromě toho může pozvat jakéhokoliv představitele.
Princip je pojmenován po venezuelském diplomatu Diegu Arriovi. On poprvé uplatnil tuto praxi v roce 1992. Rada bezpečnosti vyhodnotila taková setkání jako produktivní a zařadila je jako formu jednání.OSN uvádí: schůzky umožňují „otevřenou výměnu názorů za účasti osob, které by bylo užitečné slyšet a kterou by chtěly něco sdělit.“ Předsedá iniciátor schůzky. Ten také rozesílá pozvánky dalším členům Rady bezpečnosti. Pozvané státy mohou účast odmítnout.Setkání zorganizovalo Rusko, jeho stálý zástupce v OSN Vasilij Něbenzja.
Kromě zástupců LLR a DLR Něbenzja pozval zástupce normandské čtyřky: Ukrajinu, Francii, Německo, a také další země.Obvykle se taková setkání konají v budovách Rady bezpečnosti OSN (nikoli v hlavních sálech). Ale nyní kvůli pandemii došlo k videokonferenci.
Postoj Ukrajiny ke schůzce OSN za účasti LLR a DLR
Ukrajinský ministr zahraničí Dmitrij Kuleba v předvečer setkání řekl, že ho Ukrajina a další státy budou ignorovat.„Setkání bude bojkotováno nejen Ukrajinou, ale také Spojenými státy, Velkou Británií, Francií, Německem, Estonskem a Belgií. To jsou všechno, kromě Ruské federace, státy OBSE, které jsou nyní členy Rady bezpečnosti. To je vážný signál, vždyť OBSE se účastní vyjednávání v rámci Třístranné kontaktní skupiny,“ řekl Kuleba. Podle něj nebude ruská akce ani vysílána oficiálními zdroji OSN.„Jedná se o jasnou reakci na pokusy Ruské federace manipulovat s mezinárodními platformami a formáty za účelem šíření její propagandy,“ poznamenal Dmitrij Kuleba.
Zde uvedeme poznámku pod čarou: schůzky podle arrijského principu nejsou obvykle vysílány zdroji OSN a někdy jsou dokonce úplně uzavřené.
V důsledku toho se Ukrajina a výše uvedené země jednání neúčastnily. Zároveň se schůzky zúčastnil ukrajinský politolog Michail Pogrebinskij. Vystupoval jako expert.
Z dalších zemí se zúčastnily Čína, Indonésie, Dominikánská republika, Bělorusko, Maroko, Egypt, Indie, Svatý Vincenc a Grenadiny, Vietnam, Sýrie, JAR, Uzbekistán, Venezuela, Vanuatu, Alžírsko, Tunisko, ale nevystupovaly. (V jiném zdroji je ještě uveden Niger-pozn. překl.).
Ruské prohlášení – co řekl Vasilij Něbenzja
Setkání zahájil stálý zástupce Ruska v Radě bezpečnosti OSN Vasilij Něbenzja. Vystupoval jako moderátor, dostal slovo jako první. Jeho prohlášení se týkalo přístupu kolegů k události.Něbenzju nepřekvapilo, že se Ukrajina pokoušela schůzku zablokovat, což nelze říci o Německu a Francii. Podle ruského diplomata chování těchto států v OSN vyvolává otázky ohledně vhodnosti nových schůzek normandské čtyřky.
„To, co se dnes stalo, kompromituje roli Berlína a Paříže jako prostředníků při řešení ukrajinské krize. Starají se více o to, jak krýt ukrajinské vedení. Bez splnění všech tam dosažených dohod a Minských dohod všemi stranami není možné ničeho dosáhnout,“ řekl Něbenzja.
Ruský zástupce pokračoval:
„Jsme šokováni pokusy našich francouzských a německých kolegů, účastníků schůzek normandské čtyřky, bojkotovat toto setkání pod směšnou záminkou, že jeho formát neodpovídá normandskému formátu. Navíc víme, že neúnavně spolupracovali s dalšími delegacemi, aby je přesvědčili, aby se neúčastnily schůzky.“
Něbenzja uvedl, že sleduje s obavami pokusy představit normandský formát jako „jediný reálný základ pro urovnání na Ukrajině“.
„Jedná se o úplné převracení celé logiky diplomatických úsilí: schůzky normandské čtyřky nenahrazují Minské dohody, jsou potřeba pouze k posouzení pokroku, dosaženého Kyjevem, Doněckem a Luganskem,“ uzavřel Něbenzja a předal slovo zástupcům LLR a DLR.
Uvedu, že na konci schůze si Něbenzja také vzal slovo. Uvedl, že účelem akce bylo promluvit o situaci na Ukrajině, dát slovo zástupcům LLR a DLR, aby zahraniční státy načerpaly zprávy a dělaly závěry nejen ze slov Kyjeva.
Zpráva DLR – co řekla Natalia Nikonorová
Po Něbenzjovi se ujala slova Natalia Nikonorová, ministryně zahraničních věcí DLR. Zastupuje také DLR v minské Třístranné kontaktní skupině.Zástupci LLR a DLR přinesli proti Kyjevu mnoho čísel a stížností ohledně plnění Minských dohod. Jejich zprávy nebyly určeny pro ukrajinské (nebo ruské) publikum, ale pro cizince.
Nikonorová začala historií problému – co předcházelo referendu v DLR a stalo se impulsem pro něj. Jako příčinu uvedla zrušení zákona o jazykové politice – první rozhodnutí, které bylo učiněno v Radě (parlamentu Ukrajiny-pozn. překl.) během euromajdanu po útěku Janukoviče. Poté přešla k porušování příměří Ukrajinou.
„Ozbrojené síly Ukrajiny ostřelovaly 157 krát území DLR během období dalších kontrolních opatření a posílení příměří na Donbasu, která byla na Donbasu zavedena 27.července,“ uvedla Nikonorová.
Nikonorová také uvedla statistiku nepřátelských akcí, kterou vedou v DLR – během ozbrojeného konfliktu na Donbasu zahynulo více než 13 tisíc lidí. Podle Nikonorové použila Ukrajina od konce července 2020 33 krát těžkou techniku. Celkově označila situaci za neuspokojivou: statistika ostřelování, obětí a zranění, pohyb techniky ozbrojenými silami Ukrajiny v listopadu překrývají souhrnné statistiky za tři předchozí měsíce.
„To jasně dokazuje, že opatření k zachování příměří nejsou Ukrajinou plněna,“ shrnula Nikonorová.
Poté Nikonorová přistoupila k hodnocení Ukrajiny jako vyjednavače.
„Ráda bych uvedla zajímavý závěr, ke kterému jsme dospěli z našich pozorování chování ukrajinské strany při jednáních: ukrajinská strana souhlasila s prakticky všemi návrhy a konstruktivními posuny bez výjimky pouze v předvečer termínů a událostí, důležitých pro ukrajinskou politiku a její hodnocení. Zde jsou nějaké příklady:
– Kyjev souhlasil s neomezeným příměřím 21.července 2019 – právě 21.července se na Ukrajině konaly parlamentní volby;
– Formule Steinmeiera byla parafována Kyjevem 1.října 2019 – pouze proto, aby se 9. prosince 2019 uskutečnila pro Zelenského tak důležitá schúzka normandské čtyřky;
– Další opatření byla podepsána 22.července 2020 – těsně v předvečer zahájení volebních kampaní v rámci místních voleb na Ukrajině,“ uvedla zástupkyně DLR.
Poté přešla ke zvláštnímu statutu regionů v Ústavě Ukrajiny.
„Uvedu ještě jeden zajímavý detail: ukrajinští představitelé, kteří vystupují na jakýchkoli mezinárodních platformách nebo v zahraničních médiích, říkají, že návrh zákona o změně Ústavy Ukrajiny byl předložen a přijat v prvním čtení ukrajinským parlamentem – tzv. Návrh zákona o decentralizaci. Tento návrh zákona však nemá nic společného s pojetím decentralizace, který je uveden v bodě 11 Komplexu měr ( tj. Minských dohod-pozn. překl.). Zákon, přijatý v prvním čtení, neobsahuje ani slovo o zvláštním statutu Donbasu, ačkoli jeho zakotvení v Ústavě je jednou ze základních podmínek dlouhodobého a efektivního politického řešení konfliktu. Na to upozornili Kyjev nejen zástupci LLR a DLR, ale také Benátská komise Rady Evropy, kdy na konci jejího zasedání byly připomenuty rozpory tohoto návrhu zákona s Komplexem měr. V závěrech komise ze dne 24. června 2015 č. 803/2015 se zejména uvádí: „To v budoucnu znemožní přijímání zákonů o zvláštnostech některých regionů bez změny Ústavy. Navrhované změny navíc neposkytují ústavní základ pro návrhy, zaměřené na řešení současného konfliktu na Ukrajině.“ “ uvedla Nikonorová.
„Světové dějiny znají mnoho příkladů pro urovnání konfliktů a všechny hovoří o potřebě přímého dialogu mezi stranami těchto konfliktů. A my jsme k tomu během jednání nejednou prokázali připravenost. U ukrajinského vedení k tomu však taková připravenost a politická vůle není. Proto jsme připraveni i k opačné možnosti – republiky se naučily bránit a chránit své občany ještě lépe než v letech 2014 a 2015. Pravidelně slyšíme Zelenského a jeho skupiny o nějakých „plánech B“, „plánech C“ a dalších myšlenkách, a soudě podle agresivní rétoriky, v jejímž rámci jsou tato prohlášení vyjádřena, zjevně nejde o mírové záměry Kyjeva. 9.prosince 2020 končí lhůta, kterou si Zelenskij stanovil pro dodržení Minských dohod. Ukrajina je již na pokraji oficiálního odmítnutí splnit dokumenty, schválené Radou bezpečnosti OSN.“
„Z našeho pohledu je zřejmé, že Ukrajina nesplnila ani jeden bod Minských dohod a společně dohodnutých výsledků setkání vedoucích představitelů. Přes všechny naše návrhy na jejich realizaci je zástupci Kyjeva prostě odmítají přijmout, pracovat s nimi a dokonce je komentovat. Pokud ignorujete druhou stranu, dialog je nemožný, jako tleskání jednou dlaní. Vzhledem k výše uvedenému je situace v procesu mírového vyjednávání kritická. Zdá se nám, že je to Rada bezpečnosti OSN, která má právo a všechny nezbytné páky vlivu, aby vyzvala Ukrajinu k odpovědi a odpovědnosti,“ shrnula Nikonorová.
Zpráva LLR – co řekl Vladislav Dějněgo
Třetím řečníkem byl Vladislav Dějněgo – ministr zahraničních věcí LLR, zástupce v minské Třístranné kontaktní skupině.
Dějněgo, stejně jako Nikonorová, poskytl rozsáhlou zprávu o porušování příměří ze strany Ukrajiny.Vyjádřil názor, že Kyjev nechce plnit Minské dohody.Zástupce LLR podrobně objasnil, jak ukrajinské ozbrojené síly v roce 2014 začaly ostřelovat region. Podrobně hovořil o ekonomické blokádě, organizované Kyjevem.
Z aktuálních údajů uvedl následující:
„Režim příměří byl dohodnut a začal fungovat ještě před schůzkou, od 21. července 2019. Nelze však dosáhnout jeho komplexní realizace: rozhodnutí o dalších opatřeních k jeho zajištění, přijaté dne 22.července 2020, bylo následně odmítnuto Ukrajinou, jejím odmítnutím schválených společných inspekcí v rámci koordinačního mechanismu.“
Dějněgo pokračoval:
„Humanitární plán odminování a perspektivní oblasti pro druhou fázi rozvedení sil a techniky byly společně vypracovány Donbasem a Ukrajinou a byly předběžně schváleny. Přijatá řešení jsou však zablokována těmi právními akty Ukrajiny, které jsou v přímém rozporu s Minskými dohodami a vytvářejí legislativní překážky pro splnění povinností Ukrajinou.“
Podle jeho názoru praxe rozvedení sil a techniky ve Stanici Luganské jasně ukazuje na nepřipravenost Ukrajiny na provedení Rámcového řešení z 21.9.2016.
„Tímto řešením byly k první fázi rozvedení určeny tři oblasti, ve dvou z nich došlo k úspěšnému rozvedení v dohodnutém časovém rámci v říjnu 2016, a rozvedení sil a techniky ve zbývající oblasti ve Stanici Luganské byla Ukrajinou po tři roky blokována,“ uvedl Dějněgo a dodal, že Ukrajina rovněž zablokovala výměnu zadržených osob.
Dějněgo hovořil velmi podrobně o dvou dalších přechodech na linii příměří. Podle představitele LLR byly zmařeny také ukrajinskou stranou.
„Po pařížské schůzce trvalo více než tři měsíce, než se v Kontaktní skupině projednaly parametry dvou nových přechodů Lugansk-Sčasťje a Pervomajsk-Zolotoje a dohodl se plán pro paralelní přípravu jejich současného otevření. Další překážkou zahájení výstavby však bylo přijetí bezpečnostních záruk od ukrajinské strany pro celé období výstavby. Vyřešení této otázky trvalo další čtyři měsíce a až v červenci 2020 se podařilo získat takové záruky od Ukrajiny na období od 10.července do 10.listopadu 2020,“ uvedl Dějněgo.
Podle slov Dějněga se Ukrajina během období výstavby neustále vyhýbala společnému přístupu k „nulovému bodu“, aby se dohodla na klíčových technických detailech.
„Výsledkem je, že při ignorování všech pokusů o společnou akci Ukrajina „slavnostně otevřela“ přechody a oznámila změnu jejich funkčního účelu: Sčasťje je čistě pěší (v plánu je dohodnuto- pro průjezd osobních vozidel a nákladních vozidel, zejména humanitárního nákladu), a Zolotoje je pro průjezd dopravy, včetně nákladní (v plánu je dohodnuto- pro chodce a osobní dopravu). A takové zásadní body, jako je doba činnosti, kyvadlový autobus pro převoz chodců v „šedé zóně“ v Zolotém, kde je vzdálenost mezi místy pasové kontroly více než tři km, a zvláštnosti práce v podmínkách boje proti šíření koronaviru, nebyly odsouhlaseny,“ uvedl Dějněgo.
Shrnutí Dějněga:
„Ukrajina není připravena dosáhnout rozumného kompromisu v této otázce na základě humanitárních kritérií.“
Závěrečná slova Dějněga:
„Potřebuje Ukrajina Donbas, pokud ho všemožně odmítá? Se strachem a úzkostí mi spoluobčané kladou otázky: skutečně se vrátíme na Ukrajinu? Budeme zde skutečně mít SBU (ukrajinská rozvědka-pozn. překl.) a ozbrojené síly Ukrajiny? Jejich strach je naprosto pochopitelný: naši obyvatelé od Ukrajiny neviděli za posledních sedm let nic jiného než ostřelování jejich domovů, škol, nemocnic, mateřských škol, mučení, násilí a agresi, zbavení jejich práv a svobod, důchodů, sociálních záruk. Nejdůležitější otázka: zda nepřišel čas rozptýlit všechny pochybnosti a zeptat se jich samotných, zda Ukrajina potřebuje Donbas, který se během těch let občanské války a nejrůznějších blokád již naučil žít bez Ukrajiny?“
Co znamená vystoupení LLR a DLR v OSN
Jak jsme řekli výše, formát této akce umožňuje v zásadě vystoupit komukoli, jestli je pozván organizátory. V tomto případě Ruskem. Nelze tedy říci, že tímto způsobem ve světě uznali LLR a DLR. To znamená, že na tato vystoupení lze pohlížet jako na určitou zprávu od Rusů. Je jasné, že se jedná o obžalobu ukrajinského vedení, které již dlouho blokuje realizaci politické části Minských dohod (volby, zvláštní statut Donbasu a amnestie).
Reakce Kyjeva na on-line schůzku Nikonorové a Dějněga v OSN byla předvídatelně negativní. A ani Francie a Německo, jak se očekávalo, své zástupce na akci neposlaly.
Zjevně však byl stanoven právě tento cíl – ukázat kolegům v normandské čtyřce, že Moskva může začít řešit otázku Donbasu samostatně. A jednostranně „legitimizovat“ představitele LLR a DLR. Je zřejmé, že je to kvůli dalšímu zablokování vyjednávání na všech existujících místech.
Uplynul rok od setkání Zelenského a Putina v Paříži – a lví podíl Ruska na jejich dohodách ve skutečnosti nebyl k ničemu. Jak vidí v Rusku, je to vinou Kyjeva.
S pomocí takových akcí, jak jsme viděli v OSN, Ruská federace dává na srozuměnou, že zvýší své úsilí na Donbasu, pokud bude patová situace pokračovat. A pravděpodobně to není zdaleka poslední taková akce.
Gorlovská mozaika, 4.12.2020, městský portál
Překlad: Jaromír Vašek
819 total views, 1 views today