DĚTSKÁ UMĚLECKÁ ŠKOLA – ДЕТСКАЯ ШКОЛА ИСКУССТВ
Dětská umělecká škola ve Stanici Luganské byla založena v roce 1964. Nikdy nepřerušila činnost, ani v době bojů o Stanici Luganskou v letech 2014-15. Školu jsem navštívil 14.10.2022. Ředitelka školy Irina Oniščenko mě seznámila s historií i současností školy. Zatímco před rokem 2014 se zde učilo přes 200 dětí (dojížděly i z Lugansku), nyní se zde učí v hudebních oborech 95 dětí od 6 do 15 let. Zapsány jsou děti z celého Stanično-Luganského okresu. Některé děti docházejí přímo sem do umělecké školy ve Stanici Luganské, některé docházejí do kroužků na školách ve Stanici Luganské či ve vesnicích okresu. Děti vyučuje 11 učitelů hře na kytaru, klavír, bajan, akordeon, dechové nástroje. Vyučuje se i akademický zpěv. Děti se zúčastnují různých koncertů a soutěží.
Postupně jsem obešel některé místnosti, kde probíhala výuka. V první místnosti jsem zastihl učitele a dívky Aňu (11 let) a Karinu. Aňa zahrála na klavír kousek skladby Rachmaninova (vedla si výborně), pak se odebírala domů. Na chodbě jsem ji ještě vyzpovídal. Aňa chodí do 7.třídy zdejšího gymnázia (už vím, do které třídy půjdu na gymnáziu příště na besedu), na klavír se učí hrát od sedmi let. V roce 2020 se zúčastnila soutěže v Kyjevě a v roce 2021 v Severodoněcku (v těchto letech byla Stanica Luganská i Severodoněck ještě pod kontrolou Ukrajiny). Aňa už skládá vlastní krátké skladby. Jejím přáním je zahrát si s orchestrem. Vrátil jsem se do místnosti, kde už mezitím zkoušela Karina (13 let) hru na elektronickou kytaru. No, hrála jako profesionálka. O přestávce mi prozradila, že se učí hrát také na klavír a kytaru. Učí se hrát od šesti let. Pochází z nedaleké vesnice Valujskoje.
V další místnosti se učila hrát na kytaru Liza (13 let). Chodí také do 7.třídy zdejšího gymnázia. Liza je začátečnice. Vysvětlila mi, že když byla malá, chtěla se začít učit hrát na kytaru, ale učitelka hudební výchovy jí řekla, že nemá hudební sluch, tak ji to odradilo. Nicméně touha naučit se hrát na kytaru zůstala a ve 13 letech se definitivně rozhodla, že to zkusí. Jak je vidět, nikdy není pozdě a jde-li člověk za svým cílem, dosáhne jej. Poslouchal jsem chvíli její hru a ač nejsem hudební odborník, Liza si vede dobře a mnoho se už naučila. Nakonec to potvrdil i její učitel Dmitrij Vorotyncev. Učitele a dvě jeho jiné žákyně jsem viděl hrát na kytaru na slavnosti ke Dni seniorů. Liza se kromě hře na kytaru věnuje i hře na klavír.
Malého človíčka jsem našel v jiné místnosti. Malý Arsenij (7 let) se začíná učit hře na klavír. Vyťukával stupnici, poznával noty v notovém zápisu. A šlo mu to dobře. S pomocí učitelky pak zahrál k mému překvapení ruskou verzi nám všem známé písničky Kočka leze dírou! Jak píše Michail Odarčenko ve své recenzi „Písně – diplomaté bez pasu“ (In: Novaja rusistika, č. 1/2019) ke knize Jiřího Klapky „Písně Československa“ (Praha, 2018): „A česká písnička Kočka leze dírou (rus. В погреб лезет Жучка) je v Rusku již více než sto let využívána při výuce hry na hudební nástroje jako pomůcka k zapamatování hudební stupnice.“
Zpěvu se učí Alina (13 let) u paní ředitelky. Chodí do školy v Nové Kondrašovce (část Stanice Luganské). Za mé přítomnosti se Alina teprve rozezpívávala, ale později jsem slyšel její krásný jasný hlásek.
Má poslední návštěva patřila opět hře na klavír, ale u jiné učitelky. Dívka (13 let), jejíž jméno jsem si nezapamatoval, se učí ve škole ve vesnici Valujskoje.
Jaromír Vašek, Stanica Luganská, 14.10.2022
172 total views, 2 views today