ŠEST LET OBČANSKÉ VÁLKY NA DONBASE – část 2.
14.4.2020 uplynulo šest let od začátku občanské války na Donbasu, která trvá dodnes. Pojďme si osvěžit paměť a podívat se nejen na hlavní události uplynulých více jak šesti let, ale i na to, co občanské válce předcházelo.
2. ROZPOUTÁNÍ POGROMŮ PROTI ODPŮRCŮM PŘEVRATU
BANDEROVSKÝ NACIONALISMUS V PRAXI
Jakou ideologii budou vyznávat noví vládci Ukrajiny, ukázalo posmrtné jmenování bývalého velitele UPA Stěpana Bandery „Hrdinou Ukrajiny“ a přiznání statutu „válečných veteránů“ bojovníkům UPA-banderovcům. Tedy válečným zločincům, zrádcům SSSR, bojujícím v době Velké vlastenecké války po boku hitlerovských vojsk proti Rudé armádě, majícím ale na svědomí také tisíce životů vyvražděných civilních obyvatel včetně dětí-Poláků, Ukrajinců, Rusů, volyňských Čechů… Neblahé zkušenosti s banderovci máme i my v Československu v letech 1945-47, kdy vraždili naše občany především na Slovensku.
Nová ideologie byla převedena ihned do praxe-došlo ke zbourání památníků a pomníků Rudé armádě, sovětským a ruským činitelům a spisovatelům (a jejich nahrazení pomníky Stěpana Bandery a banderovcům), přejmenování ulic, náměstí, parků, podniků, škol, měst, vesnic apod. Jak prohlásil v roce 2018 ředitel Ukrajinského institutu národní paměti Ukrajiny Vladimir Vjatrovič, bylo od roku 2015 do května 2018 na Ukrajině přejmenováno 987 měst a vesnic a 52 tisíc názvů. Zajímavostí ovšem je, že první pomník Banderovi na Ukrajině byl postaven ještě za Sovětského svazu, ve vesnici Starý Ugrinov v Ivano-Frankovské oblasti, v říjnu 1990 (zničen v prosinci 1990, obnoven v červnu 1991, zničen v červenci 1991, obnoven v srpnu 1992). Byla zakázána Komunistická strana Ukrajiny, Komsomol a podobné levicové organizace, jejich symboly a tisk (byla zakázána ale i Janukovičova proruská Strana regionů a symboly vítězství Rudé armády ve Velké vlastenecké válce-georgijevská stužka, rudá hvězda, rudá vlajka Vítězství, písně Vítězství, filmy o Velké vlastenecké válce apod.).
Začaly tvrdé útoky proti početnému ruskojazyčnému obyvatelstvu, proti ruské národnosti, proti ruskému jazyku. Dochází k jazykové diskriminaci, doslova k jazykové genocidě. Ruština přestala být oficiálním státním jazykem, rusky se nesmí mluvit na úřadech, v institucích, ve školách, ba ani v obchodech. Byly zrušeny ruskojazyčné školy, omezila se výuka ruštiny. Začaly pogromy (vyhazovy z práce, věznění, mučení, vraždění) proti všem odpůrcům převratu-komunistům, komsomolcům, levicovým a proruským aktivistům, nezávislým novinářům apod.). Byly zakázány rovněž oslavy Dne Vítězství-9.května. Na Ukrajině se ale nesmí ani promítat sovětské filmy, hrát sovětské hry, sovětské knihy byly vyřazeny z knihoven. Ale útočí se i proti všemu ruskému. To vše bylo nahrazeno symboly UPA, oslavami banderovců a jejich činů, pochody nacionalistů s hořícími pochodněmi, pochody nacistických batalionů SS-divize Galizien (která bojovala mj. v říjnu 1944 proti Slovenskému národnímu povstání) atd. Násilně došlo k rozkolu v pravoslavné církvi. Byly přepracovány učebnice dějepisu a literatury. Ve školách se děti místo o hrdinech Velké vlastenecké války učí o „hrdinech-banderovcích“. Osvobození Ukrajiny Rudou armádou je líčeno jako „okupace“ a sovětské období na Ukrajině 1945-1991 jako „nejhorší období ukrajinských dějin“.
Ukrajina vystoupila ze SNS (19.3.2014), kde měla status pozorovatele, podstatně omezila výhodné hospodářské styky s Ruskem (ovšem vůbec nikomu nevadí, že gigantický potravinářský komplex Roshen, vlastnící první „pomajdanovský“ prezident, oligarcha Petro Porošenko, rozvíjí rozsáhlé obchodní aktivity v Rusku) a navázala nevýhodné hospodářské styky s EU. Ukrajina téměř úplně zrušila vědecké, kulturní, sportovní a další styky s Ruskem, politické styky jsou na bodu mrazu. Došlo k úplnému přerušení hospodářských styků Ukrajiny s LLR a DLR-k úplné obchodní, finanční a dopravní blokádě. Byly přerušeny i kulturní, vědecké a sportovní styky, jakož i kontakty mezi školami, politickými stranami, odborovými, mládežnickými a dětskými organizacemi.
Mezi Ukrajinou na jedné straně a LLR a DLR na druhé straně je otevřeno jen velmi málo přechodů, na ukrajinské straně jsou mnohde nedůstojné podmínky, z ukrajinské strany jsou kladeny pro průchod lidí různé překážky. Mnohdy lidé, včetně starých občanů, čekají na přechodu, třeba v horku nebo mrazu, i den-dva. Několik lidí při dlouhém čekání na přechodech zemřelo. Několikrát byli lidé na přechodech (např. v Jelenovce v DLR) ostřelováni ukrajinskou armádou, v důsledku čehož bylo mnoho mrtvých a raněných. Mnoho lidí se snaží také na přechodech pod různými sliby i výhrůžkami naverbovat ukrajinská rozvědka-SBU. Podařilo se alespoň po dlouholetých odkladech dosáhnout opravy mostu na ukrajinské straně na přechodu přes řeku Doněc ve Stanici Luganské, jediném přechodu mezi LLR a Ukrajinou. V roce 2020 se chystá otevření dvou nových přechodů mezi LLR a Ukrajinou v Zolotém a Ščasťje, zatím se ale na přechodech pracuje pouze na straně LLR.
Po nezákonném státním převratu se dalším důležitým momentem stalo zrušení dosavadního jazykového zákona parlamentem (dosavadní zákon umožňoval národním menšinám-převážně ruským-využívat jejich jazyk v úředním styku). Zrušení tohoto zákona však později vetoval „úřadující prezident“ Turčinov, a zákon tak zůstal v platnosti. Ale to se mezitím již rozjely protesty ruskojazyčného obyvatelstva Ukrajiny, nejen proti zrušení jazykového zákona, ale i proti státnímu převratu a nastolení banderovského režimu na Ukrajině.
LIDOVÝ ODPOR PROTI PŘEVRATU
Velké demonstrace byly v Doněcku, Charkově, Oděse, Dněpropetrovsku, na Krymu a v dalších městech na východě a jihu země. Antimajdan tak přerostl v protivládní proruské hnutí. Demonstranti odmítli státní převrat na Ukrajině a žádali, po vzoru Krymu (po referendu o osamostatnění z 16.3.2014 byl 21.3.2014 na žádost parlamentu Krymu připojen k Rusku), osamostatnění a budoucí připojení k Rusku.
V dubnu 2014 začaly skupiny proruských aktivistů obsazovat správní střediska a policejní stanice v Doněcké, Charkovské a Luganské oblasti (Slavjansk, Artěmovsk a Kramatorsk). Následovalo 7.4.2014 vyhlášení Doněcké lidové republiky a 8.4.2014 Luganské parlamentní republiky (27.4.2014 Luganské lidové republiky). V obou republikách se připravovala všelidová referenda o nezávislosti.
Jaromír Vašek, předseda Společnosti přátel LLR a DLR
25,214 total views, 1 views today