ŠEST LET OBČANSKÉ VÁLKY NA DONBASE – část 3.

3. OBČANSKÁ VÁLKA A TZV. MINSKÉ DOHODY

OBČANSKÁ VÁLKA: LÉTA 2014-2015

Nastala nejtragičtější událost v dějinách Ukrajiny od konce druhé světové války. 14.4.2014 vyhlásil nezákonně zvolený „úřadující prezident“ Turčinov tzv. Antiteroristickou operaci (ATO) proti „teroristům“ na Donbasu a „ruským okupantům-agresorům“. Samozvaní vládci Ukrajiny totiž tvrdí, že „na Ukrajinu vtrhla ruská armáda, která podporuje místní teroristy, okupuje a terorizuje Donbas. Ukrajina tak vede válku proti Rusku za osvobození své země“. Že nikdo nikdy na území LLR a DLR neviděl jediného ruského vojáka, ani místní obyvatelé, ani návštěvníci včetně mě? Že i bývalý zástupce představitele OBSE na Donbase (OBSE jinak straní Ukrajině) Alexander Hug prohlásil, že na Donbase žádná ruská vojska nejsou? Dokonce i sám náčelník generálního štábu ukrajinské armády Viktor Muženko 29. ledna 2015 prohlásil, že v Donbasu Ukrajina nebojuje s regulérními ruskými jednotkami. Nevadí, přece jen je lepší před světem předstírat válku proti Rusku než přiznat, že bojuji proti vlastnímu lidu! Tak začala krutá občanská válka, trvající dodnes.

V obou nových republikách následovala všelidová referenda o vyhlášení nezávislosti na Ukrajině. Pro nezávislost se vyslovili obyvatelé tehdejší Luganské (75% hlasujících, 96% pro nezávislost) a Doněcké oblasti (75% hlasujících, 89% pro nezávislost) v referendech 11. května a dne 12. května byla vyhlášena samostatnost Doněcké lidové republiky a Luganské lidové republiky. Obě republiky se však fakticky ustavily pouze na menší části bývalé Doněcké a Luganské oblasti (na části, kterou kontrolovali proruští aktivisté), větší část obou oblastí zůstala pod správou Ukrajiny.

2.5.2014 došlo k hrůznému masakru aktivistů Antimajdanu v Domě odborů v Oděse ze strany ukrajinských nacionalistů, který dodnes nebyl vyšetřen.

V občanské válce měla zpočátku převahu ukrajinská armáda (podporovaná dobrovolnickými banderovskými oddíly Azov, Ajdar aj.). Proti ní stáli obyčejní lidé-dělníci, zaměstnanci, doplnění dobrovolníky z celého světa včetně ČR a Slovenska. Ukrajinské armádě se podařilo dobýt část území lidových republik (Slavjansk, Kramatorsk, Artěmovsk, Mariupol). Po zformování armád LLR a DLR a po ostudných porážkách mnohem silnější ukrajinské armády v kotlech u Izvarina a Ilovajsku v roce 2014 hrozilo osvobození nejen celé bývalé Luganské a Doněcké oblasti, ale celé východní a jižní ruskojazyčné Ukrajiny (dokonce se hovořilo o možnosti osvobodit celou levobřežní Ukrajinu (tj. území Ukrajiny na levém břehu Dněpru, mj. až po Kyjev). Ukrajina pochopila toto nebezpečí a najednou žadonila o příměří. Obrátila se na OSN a OBSE se žádostí o pomoc zastavit „ruskou agresi“.

TZV. MINSKÉ DOHODY

5.9.2014 byl v běloruském Minsku mezi stranami tohoto ozbrojeného konfliktu za účasti zástupců OBSE sjednán protokol o klidu zbraní s 12 body (dnes znám jako tzv. Minsk I.). Dohoda však ukrajinskou stranou nebyla plněna. Myslela si, že brzy nad povstalci zvítězí. V následujících měsících se však ukrajinská armáda dostala do defenzívy a začala ustupovat. V lednu-únoru 2015 jí hrozila další těžká porážka po obklíčení u Děbalceva a postup vojsk LLR a DLR dále na západ. Proto Ukrajina rychle souhlasila s další dohodou a 12.2.2015 byly v Minsku podepsány další dohody mezi bojujícími stranami (tzv. Minsk II.). Garanty dohod se staly Rusko, Francie a Německo. Dohody vstoupily v platnost 15.2.2015, ale boje pokračovaly u Děbalceva v DLR. 18.2.2015 bylo Děbalcevo i s okolím osvobozeno spojenými armádami LLR a DLR. Ukrajinská armáda u Děbalceva utrpěla největší debakl v občanské válce-na 3 000 padlých vojáků. Tisíce obklíčených ukrajinských vojáků byly propuštěny. Plánované osvobození přístavu Mariupolu na jihu DLR se již neuskutečnilo, Minské dohody tomu zabránily. Boji u Děbalceva skončila nejkrvavější fáze občanské války na Donbase. Odhaduje se, že v této fázi války zahynulo kolem 10 000 lidí. „Od vypuknutí konfliktu do června 2015 z Ukrajiny uprchlo 900 tisíc lidí, z nichž většina (až 746 000 osob) odešlo do Ruska. Dalších 1,3 milionu byli uprchlíky ve vlastní zemi.“ (Wikipedie).

UKRAJINSKÁ IGNORACE TZV. MINSKÝCH DOHOD

Od přijetí tzv. Minských dohod uplynulo v únoru 2020 již pět let. Dosud nebyl splněn jediný bod těchto „dohod“. Jaké body obsahovaly tzv. Minské dohody?

1. Okamžité příměří

Nesplněno Ukrajinou.

Za více než pět let bylo dojednáno mnoho dalších „příměří“ (školní, žňové, novoroční aj.), ale ta nikdy neměla dlouhého trvání (trvala vždy jen od několika hodin do několika dnů, poté byla vždy porušena Ukrajinou).

Poslední „příměří“ mělo začít platit od 27.7.2020, to ale záhy po podepsání dokumentu v Minsku všemi zúčastněnými stranami konfliktu zpochybnil tzv. prezident Ukrajiny Vladimir Zelenskij s tím, že dohodu o „příměří“ musí podepsat vedoucí představitelé tzv. normanské čtyřky, tj. Ruska, Ukrajiny, Německa a Francie. Navíc se vyjádřil, že nerozumí bodům tzv. Minských dohod (co tedy dělá na nejvyšším místě Ukrajiny, když všechno zpochybňuje a ničemu nerozumí?).

Toto poslední „příměří“ sice nakonec vstoupilo 27.7.2020 v platnost, ale jako všechna předchozí vydrželo jen krátce-dva dny v DLR a tři dny v LLR. 29.7.2020 Ukrajinci ostřelovali z pěchotních zbraní vesnici Jakovlevka v DLR. 30.7.2020 ostřelovali z granátometů a pěchotních zbraní vesnici Golubovskoje v LLR. V dalších dnech ostřelování LLR i DLR pokračovalo. Střílelo se na Zajcevo, Sachanku (DLR), Zolotoje-5 (LLR) a na další frontové vesnice a čtvrtě Doněcku a Gorlovky… 15.8.2020 zahynul v důsledku ostřelování vesnice Logvinovo (LLR) Ukrajinci první voják lidových republik od nového „příměří“. Garanti války Německo a Francie jsou spokojeni, válka pokračuje.

Mnoho let střílela jen ukrajinská strana, armády lidových republik měly přísný zákaz střílet, nesměly uplatnit ani odvetnou střelbu. Od června 2020 mohou vést armády LLR a DLR odvetnou palbu, ale pouze na vojenské pozice Ukrajinců mimo obytnou zónu. Jelikož Ukrajinci mnohdy pálí ze zbraní, umístěných mezi obytnými domy, nelze proti takto umístěným zbraním uplatnit odvetnou střelbu. Během pěti let platnosti tzv. Minských dohod zahynulo na straně lidových republik, ve frontových městech a vesnicích, dalších více než tři tisíce lidí-vojáků i civilistů (včetně žen, starých občanů a dětí), několik tisíc jich bylo zraněno, další tisíce uprchly převážně do vnitrozemí nebo do Ruska. Jelikož ukrajinská armáda cílí hlavně na civilní objekty a infrastrukturu, bylo zničeno mnoho obytných domů, obchodů, škol, školek, zdravotnických zařízení, průmyslových podniků, zemědělské půdy, hospodářských zvířat, trafostanic, vodojemů, plynojemů, elektrického vedení, vodovodů, plynovodů, silnic a železnic.

Ukrajinci střílí i po opravářích, sanitkách, zdravotnících, novinářích, školních autobusech s dětmi (Zajcevo), autech civilistů apod.

Jedná se ze strany Ukrajinců o genocidu vlastních občanů-ruskojazyčných obyvatel, porušování ženevských konvencí, a tedy o válečné zločiny, které musí být po zásluze potrestány.

2. Stažení těžkých zbraní

Nesplněno Ukrajinou.

Těžké zbraně měly být staženy z bezpečnostní zóny široké 50-140 km podle druhu zbraní. Zatímco armáda LLR a DLR stažení provedla, Ukrajina jej provedla jen částečně a v maličkém úseku fronty (Stanica Luganská, Zolotoje), časem znovu některé dříve stažené zbraně vrátila na původní pozice a ostřeluje z těchto těžkých zbraní území LLR a DLR a jejich civilisty.

3. Monitorování OBSE

Plnění bráněno Ukrajinou.

„Zajistit ze strany OBSE efektivní monitorování a ověření režimu zastavení palby a stažení těžkých zbraní počínaje prvním dnem stahování, s využitím všech nezbytných technických prostředků včetně satelitů, bezpilotních letounů, radiolokačních systémů atd.“

Ukrajina střílí po pracovnících monitorovací mise OBSE, vozidlech OBSE, dronech a kamerách OBSE.

4. Zvláštní režim v Donbasu

Nesplněno Ukrajinou.

„Počínaje prvním dnem po stažení zahájit dialog o způsobech provedení místních voleb v souladu s ukrajinskými zákony a zákonem Ukrajiny „o dočasném uspořádání místní samosprávy v jednotlivých regionech Doněcké a Luhanské oblasti“ a rovněž o budoucím režimu těchto regionů na základě uvedeného zákona.

Neprodleně, nejpozději 30 dnů od podpisu tohoto dokumentu, přijmout usnesení Nejvyšší rady Ukrajiny s uvedením území, kterého se týká zvláštní režim v souladu s ukrajinským zákonem „o dočasném uspořádání místní samosprávy v jednotlivých regionech Doněcké a Luhanské oblasti“ na základě linie stanovené minským memorandem z 19. září 2014.“

Ukrajina dosud dialogu brání.

Ukrajina se také několikrát vyjádřila, že žádný zvláštní režim na Donbase nebude.

5. Amnestie

Nesplněno Ukrajinou.

„Zajistit omilostnění a amnestii formou zákona, který zakáže pronásledování a potrestání osob v souvislosti s událostmi, k nimž došlo v jednotlivých regionech Doněcké a Luhanské oblasti Ukrajiny.“

Ukrajina se vyjádřila, že amnestie pro bojovníky LLR a DLR a jejich podporovatele nebude.

6. Výměna zajatců

Nesplněno Ukrajinou.

„Zajistit osvobození a výměnu všech rukojmích a nezákonně zadržovaných osob podle principu „všechny za všechny“. Tento proces musí skončit nejpozději pátý den po stažení.“

Dosud byly provedeny jen tři výměny zajatců, ale nikdy „všech na všech“, tomu se Ukrajina dosud brání.

7. Humanitární pomoc

Plnění bráněno Ukrajinou.

„Zajistit bezpečný přístup, dodávky, ochranu a rozdělování humanitární pomoci potřebným na základě mezinárodního mechanismu.“

Ukrajina nejednou ostřelovala auta s pracovníky, kteří přiváželi humanitární pomoc frontovým městům a vesnicím, např. vozidla Mezinárodního Červeného kříže.

8. Penze a daně

Nesplněno Ukrajinou.

„Stanovit způsoby plného obnovení sociálně-ekonomických vazeb, včetně sociálních převodů, jako jsou výplaty penzí a jiné platby (příjmy, včasné placení všech komunálních účtů, obnova zdanění v rámci právního rámce Ukrajiny).

S tímto cílem Ukrajina obnoví správu svého bankovního systému v regionech zasažených konfliktem, a pravděpodobně bude vytvořen mezinárodní mechanismus na podporu těchto převodů.“

Ukrajina dosud odmítá vyplácet důchody občanům LLR a DLR posíláním na jejich bankovní konta, takže důchodci, chtějí-li dostat důchod, si pro něj musejí dojet na Ukrajinu. Mnohdy velmi staří, málo pohybliví a nemocní lidé tak musejí, chtějí-li dostat důchod, každý měsíc stát v horku či mrazu mnohahodinové (někdy i dvoudenní) fronty na přechodech s Ukrajinou, a to dvakrát, cestou na Ukrajinu a zpět.

9. Kontrola hranice

Nelze splnit, protože nebyly Ukrajinou splněny předchozí body.

„Obnova plné kontroly státní hranice ze strany ukrajinské vlády ve všech zónách konfliktu, která začne první den po místních volbách a skončí po komplexním politickém urovnání (místní volby v jednotlivých obvodech Doněcké a Luhanské oblasti na základě ukrajinského zákona a ústavní reforma) do konce roku 2015 při podmínce splnění bodu 11 – při konzultacích a po dohodě s představiteli jednotlivých obvodů Doněcké a Luhanské oblasti v rámci třístranné kontaktní skupiny.“

10. Odchod zahraničních vojsk

Nelze splnit, protože nebyly Ukrajinou splněny předchozí body.

„Odsun všech zahraničních vojenských formací, vojenské techniky a rovněž žoldnéřů z ukrajinského území pod dohledem OBSE. Odzbrojení všech nezákonných skupin.“

11. Ústavní reforma

Nelze splnit, protože nebyly Ukrajinou splněny předchozí body.

„Realizace ústavní reformy na Ukrajině s účinností nové ústavy ke konci roku 2015, která jako klíčový prvek předpokládá decentralizaci (s ohledem na zvláštnosti jednotlivých regionů Doněcké a Luhanské oblasti dohodnuté s představiteli těchto regionů) a rovněž přijetí stálé právní úpravy zvláštního statusu jednotlivých regionů Doněcké a Luhanské oblasti v souladu s opatřeními uvedenými v poznámce (viz poznámka) do konce roku 2015.“

12. Volby

Nelze splnit, protože nebyly Ukrajinou splněny předchozí body.

„Na základě ukrajinského zákona „o dočasném uspořádání místní samosprávy v jednotlivých regionech Doněcké a Luhanské oblasti“ otázky týkající se místních voleb budou posuzovány a dohodnuty s představiteli jednotlivých regionů Doněcké a Luhanské oblasti v rámci třístranné kontaktní skupiny. Volby se uskuteční při dodržení odpovídajících standardů OBSE při monitorování ze strany Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva OBSE.“

Usnesením Nejvyšší rady (Parlamentu) Ukrajiny ze dne 15.7.2020 o pořádání místních voleb byla v ukrajinských právních předpisech zakotvena ustanovení, která hrubě porušila tento bod Minských dohod.

13. Kontaktní skupina

Plnění bráněno Ukrajinou.

„Zintenzivnit činnost třístranné kontaktní skupiny včetně vytvoření pracovních skupin pro realizaci odpovídajících aspektů minských dohod. Budou odrážet složení třístranné kontaktní skupiny.“

Mnohokrát se stalo, že na jednání třístranné kontaktní skupiny nebo pracovních skupin zástupci Ukrajiny nepřišli, nebo přišli v nedostatečném počtu, nebo odmítli dříve dohodnuté věci podepsat. Ukrajina také záměrné často mění své zástupce ve skupinách, a ti se pak vymlouvají, že se nejprve musí s problematikou seznámit. Tím často Ukrajina zdržuje a protahuje jednání. Mnohdy pro neochotu Ukrajiny jednání skončila bez výsledku. Mnohdy i Ukrajinou podepsané dohody Ukrajina později zpochybňuje.

Jaromír Vašek, předseda Společnosti přátel LLR a DLR

Alej Andělů Donbasu. Pamětní deska zabitým dětem DLR v Doněcku. Jsou tam i Vika Kucharčuk a Nasťa, Daša a Kirill Konopljovovi z Gorlovky.
Alej Andělů Donbasu. Pamětní deska zabitým dětem DLR v Doněcku. Jsou tam i Vika Kucharčuk a Nasťa, Daša a Kirill Konopljovovi z Gorlovky.
Děbalcevo, DLR
Děbalcevo, DLR
Doněck, letiště, DLR
Doněck, letiště, DLR
Doněck, kostel u Iverského kláštera, DLR
Doněck, kostel u Iverského kláštera, DLR
Děti v krytu
Děti v krytu
Děti v krytu
Děti v krytu
Děvče pláče nad zabitou maminkou
Děvče pláče nad zabitou maminkou
8-letá hrdinka války Vladislava z Šachťorska-DLR dostala vyznamenání za hrdinství, kdy v době bojů, riskujíc svůj život, nosila léky a jídlo nemohoucím staříkům ve městě
8-letá hrdinka války Vladislava z Šachťorska-DLR dostala vyznamenání za hrdinství, kdy v době bojů, riskujíc svůj život, nosila léky a jídlo nemohoucím staříkům ve městě
Zabití Jurij Tuv a jeho dcerka Kaťa z Gorlovky
Zabití Jurij Tuv a jeho dcerka Kaťa z Gorlovky
Zraněná 7-letá Milana v nemocnici
Zraněná 7-letá Milana v nemocnici
Zabitá Nasťa ze Zolotého-5
Zabitá Nasťa ze Zolotého-5
Zabití Nasťa, Daša a Kirill Konopljovovi z Gorlovky
Zabití Nasťa, Daša a Kirill Konopljovovi z Gorlovky
Zabití chlapci z Gorlovky
Zabití chlapci z Gorlovky
Zabitá Vika Kucharčuk z Gorlovky
Zabitá Vika Kucharčuk z Gorlovky
Památník zabitým dětem v Gorlovce
Památník zabitým dětem v Gorlovce
Hrdinka Donbasu 8-letá Vladislava z Šachťorska vypráví o svých činech

61,768 total views, 1 views today