ŠEST LET OBČANSKÉ VÁLKY NA DONBASE – část 4.

14.4.2020uplynulo šest let od začátku občanské války na Donbasu, která trvá dodnes. Pojďme si osvěžit paměť a podívat se nejen na hlavní události uplynulých více jak šesti let, ale i na to, co občanské válce předcházelo.

4.„MÍROTVŮRCE“ ZELENSKIJ A „GARANTI“ MINSKÝCH DOHOD NĚMECKO A FRANCIE

„MÍROTVŮRCE“ VLADIMIR ZELENSKIJ

Bývalý televizní komik Vladimir Zelenskij sliboval v roce 2019 před prezidentskými volbami na Ukrajině (konaly se 31.3.2019) nastolení míru na Donbase. Sliboval, že prvním krokem v úřadu bude zastavení palby. Tím se vymezoval proti dosavadnímu „prezidentu“ Petro Porošenkovi, který válku nezastavil. Lidé Zelenského slibům uvěřili, protože si už dlouho přáli ukončení války. Zelenskij ve volbách zvítězil (v parlamentních volbách pak zvítězila jeho narychlo „spíchnutá“ strana Sluha národa).

Zelenského prvním krokem po nástupu do úřadu nebylo zastavení palby, ale naopak zintenzivnění střelby na LLR a DLR. Střelba ze zakázaných zbraní na civilisty-muže, ženy, děti a staré občany, a civilní objekty-obytné domy, školy, školky, nemocnice, trafostanice, elektrická vedení, vodovody, vodojemy, plynovody, plynojemy, silnice, železnice aj. pokračovala, ale oproti letům 2016-2019 Ukrajinci stříleli po celé délce fronty, častěji, déle, i ve dne, použili těžší zbraně a stříleli na delší vzdálenosti. Přibývali mrtví a ranění, vojáci i civilisté. Lidé ve frontových vesnicích a městech byli zděšeni, opět trávili celé dny a noci ve sklepích. Situaci přirovnávali k dosud nejhoršímu období války, k letům 2014-15. Takhle se tedy „uvedl“ po svém nástupu do funkce Zelenskij. Ihned byl také příslušnými orgány LLR a DLR doplněn na seznam ukrajinských válečných zločinců.

Také se za první rok Zelenského ve funkci ukázalo, že je velmi slabý prezident. Zemi fakticky nevládne on, ale militantní nacionalistické bojůvky-banderovci. To se v plné nahotě ukázalo na podzim roku 2019, když mělo dojít k odsunu ukrajinských vojáků v oblasti města Zolotoje v LLR. Město je od února 2015 rozděleno na část, patřící Ukrajině (Zolotoje 1, 2, 3), na část, patřící do tzv. šedé zóny-území nikoho (Zolotoje 4) a na část, patřící LLR (Zolotoje 5). Ukrajinci později, jako i v jiných částech fronty, odsadili Zolotoje 4, přesunuli tam těžké zbraně a často ostřelovali Zolotoje 5. Nyní se konečně ukrajinští vojáci měli stáhnout ze Zolotoje 4. To však nechtěli banderovci připustit, prohlásili Zelenského za zrádce, přitáhli do Zolotoje 4 a oznámili, že jestli se ukrajinští vojáci stáhnou, obsadí místo nich jejich pozice. Zelenskij se zalekl a banderovcům se podřídil. Stažení bylo odloženo. Nakonec se sice ukrajinská armáda ze Zolotoje 4 stáhla, ale nadále ostřeluje Zolotoje 5, akorát z větší vzdálenosti. Zelenskij tedy, místo aby naplnil sliby svým voličům a zasadil se o mír, jde ze strachu před svým svržením na ruku svým odpůrcům-banderovcům a prodlužuje nesmyslnou válku.

Jak „ctí“ Zelenskij tzv. „Minské dohody“ a jak „usiluje o jejich plnění“, se také ukázalo brzy po jeho nástupu do funkce „prezidenta“. Nejenže ukrajinští zástupci neustále blokují jednání třístranné kontaktní skupiny (jak bylo již uvedeno výše), ale vedoucí představitelé státu včetně Zelenského se několikrát vyjádřili, že tzv. „Minské dohody“ jsou nezávazné (!), že jejich podpisy pod nejrůznějšími dokumenty (včetně tzv. „příměří“) nic neznamenají (!) apod. To jsou tedy skutečně „seriozní“ partneři pro jednání!

Zelenskij tak „úspěšně“ pokračuje ve šlépějích svého předchůdce Petra Porošenka ve funkci „prezidenta“-nehodlá splnit tzv. „Minské dohody“, nehodlá ukončit občanskou válku, nebude plnit dohody o „příměří“. Pokračuje v genocidě vlastního lidu a dál páchá válečné zločiny.

„GARANTI“ MINSKÝCH DOHOD

Garanty tzv. „Minských dohod“ se staly při jejich podepsání 12.2.2015 Rusko, Německo a Francie. Zatímco Rusko po celou dobu od podepsání dohod usiluje o jejich naplňování, vyzývá Ukrajinu k jejich plnění a kritizuje porušování dohod Ukrajinou, Německo a Francie celých pět a půl roku mlčí… Ani jednou se Německo a Francie nevyjádřily k porušování dohod Ukrajinou, ani jednou ji nevyzvaly k jejich dodržování. Navíc ještě slibují Ukrajině vstup do EU a NATO, podporují Ukrajinu hospodářsky a vojensky. Mlčí ke genocidě lidu Donbasu Ukrajinou-k vraždění civilních obyvatel včetně dětí, k ničení obytných domů a infrastruktury.

Německo a Francie se tak staly garanty ne míru, ale války, garanty pokračování občanské války na Donbase. Svým mlčením souhlasí s činy Ukrajinců včetně jejich válečných zločinů a jsou tak spoluzodpovědné za nesmyslné pokračování války. Historie tuto ostudnou roli Německa a Francie jistě jednou náležitě „ocení“.

SCHŮZKY TZV. NORMANDSKÉ ČTYŘKY

Normandskou čtyřku tvoří Rusko, Ukrajina, Německo a Francie. Na nejvyšší úrovni se čas od času projednává konflikt na Donbase včetně plnění tzv. Minských dohod. Jelikož schůzky nepřinášely kvůli nečinnosti Ukrajiny téměř žádné výsledky, prohlásili představitelé Ruska v roce 2019, že další schůzka nemá smysl, dokud se vždy nesplní dohody z předcházející schůzky. Nakonec však přece jen Rusko dalo k další schůzce souhlas.

Zatím poslední jednání normandské čtyřky, jak se tomuto formátu schůzek říká podle první čtyřstranné schůzky při oslavách vylodění Spojenců v Normandii v červnu 2014, se konalo v prosinci 2019 v Paříži.

Zpráva z tisku: „Ruský prezident Vladimir Putin a jeho ukrajinský protějšek Vladimir Zelenskyj se poprvé setkali k bilaterálnímu jednání. Svou schůzku na okraj schůzky Ruska, Ukrajiny, Německa a Francie o řešení konfliktu na Donbase označili za pozitivní. Dohodli se na výměně zajatců do konce roku a slíbili úplné respektování příměří. Ohledně termínu voleb na Donbase a kontroly hranic v povstalci ovládané oblasti se ale neshodli.“

»Summit se konal, válka zůstala,« napsal o výsledku ruský list Kommersant, podle kterého definitivní urovnání konfliktu na Donbasu jednání nepřiblížilo. Nedohodlo se ani odpoutání znepřátelených vojsk podél celé frontové linie, bez čehož nelze dosáhnout trvalého příměří. A místo zakotvení autonomie Donbasu v ukrajinské ústavě lze očekávat jen prodloužení platnosti ukrajinského zákona o zvláštním postavení povstalci ovládané části Donbasu. Tolik list Kommersant.

Jak hodnotit výsledky této schůzky z dnešního pohledu? Jako vždy se „díky“ Ukrajině nesplnilo skoro nic (např. slíbené „úplné respektování příměří“ se ze strany Ukrajiny zvrhlo v nekonečné každodenní ostřelování území LLR a DLR podél celé fronty během ledna až července 2020), kromě částečné výměny zajatců (opět tedy ne všech zajatců). Tristní výsledek poslední schůzky museli nakonec konstatovat i ruský prezident Putin a ministr zahraničí Ruska Lavrov. A stanovisko Německa a Francie? Mlčení… A proč by také ne? Vždyť těmto garantům války vše vychází-dohody se neplní, válka pokračuje, zbraně na Ukrajinu mohou dál v klidu prodávat, zisky zbrojařských koncernů rostou. Tak proč by nebyli spokojeni?

Pro zajímavost jedna poznámka Zelenského z prosincové schůzky (2019) v Paříži:

»Hned bych se raz dva domluvil. Teprve budoucnost ukáže, zda se s ním (Putinem) dá vůbec dohodnout, anebo nedá,« řekl podle ČTK Zelenskij ukrajinským médiím.

Inu, s kým se nedá dohodnout a kdo neplní závěry pařížské schůzky, vidíme dnes a denně.

Jaromír Vašek, předseda Společnosti přátel LLR a DLR

19,175 total views, 1 views today